Opravdu se muži bojí silných žen? A koho se bojí silné ženy?

Prý se muži bojí silných žen. Možná ano, moje otázka ovšem zní: "Jací muži se bojí silných žen a co vlastně znamená být silnou ženou? A čeho nebo koho se bojí silné ženy?"

Prý se muži bojí silných žen. Možná ano, moje otázka ovšem zní: „Jací muži se bojí silných žen a co vlastně znamená být silnou ženou (tímto způsobem prezentovanou)?“ Kdysi jsem si myslela, že žena, která je samostatná, soběstačná, silná, sebevědomá a pravdivá, musí být sama, protože muž neunese její sílu. Ale je to opravdu tak?

Kdo je to vlastně silná žena?

Dalo by se říct, že je to opak slabé (jemné) ženy, která muže potřebuje a to vždy a za všech okolností. V tom případě platí, že silná žena muže nepotřebuje a s tím mohu souhlasit. Nicméně nesouhlasím, že musí být sama, protože se jí muži bojí, skoro bych řekla, že se tahle naše silná žena musí být sama, protože se ona naopak bojí mužů! Je tak silná, že muže opravdu nepotřebuje a tohle je fakt, který rozhodně není dobrou podmínkou pro vztah. Ano, přesně tak, vztah totiž není boj, je to spolupráce! A naše silná žena si neuvědomuje, že pokud při setkání s mužem nasadí masku bojovnice, muž má v podstatě dvě možnosti:

1. jít do boje s tím, že ho baví ta představa, že vyhraje a tuhle divoženku zkrotí (stejně, jako si rád osedlá divokého koně) – tady bychom tohoto našeho muže mohly pojmenovat jako hrdinu,
2. otočit se a odkráčet z bojiště dřív, než bitva začne – pro mnohé ženy je tohle zbabělec, slaboch, který se jich bojí.

Ale, je to tak? Je ten první muž hrdina a ten druhý slaboch? Odpověď je nejasná a záleží na tom, jaká je ta daná žena! Pokud před mužem stojí „ta silná žena“, která nepotřebuje muže, neváží si jich a svým způsobem jimi opovrhuje, vztah bude vždy vypadat jako bitevní pole a naše silná žena dříve či později opravdu skončí sama, protože to „hrdinu“ po čase přestane bavit a půjde si odpočinout ke „slabé“ ženě, která ho bude obdivovat, ctít a milovat jen proto, že je.

Případně bude sama celý život, protože potkává „samé zbabělce“, co se jí bojí, cože jasně dokazuje, že muži jsou poseroutkové, co před silnými ženami utíkají. Neuvědomí si, že je zacyklená ve svém bludném kruhu, kde si stále dokola přitahuje ty muže (a situace), kteří ji potvrzují její pravdu a na základě svého přesvědčení (pravdy) zase přitahuje ty samé typy mužů… a tak stále dokola.

Velký AHA moment nastává v okamžiku, kdy si žena uvědomí, že to může být obráceně! Že hrdina je zbabělcem a zbabělec hrdinou. To platí v případě, že tu „silnou ženu“ potká moudrý muž. Ten totiž vidí, že je ta žena možná opravdu silná, ale rozhodně není moudrá. Je mu jasné, že s ním celou dobu bude pouze bojovat a to není to, o co by moudrý muž ve vztahu stál. Často se tedy (domnělý zbabělec) na silnou ženu pouze usměje, s galancí sobě vlastní se otočí a odkráčí.

Pokud před mužem stojí nejen silná, ale i moudrá žena, může to být konečně zajímavé. Moudrá žena ví, že je v pořádku být někdy nesmírně slabá a jindy nekonečně silná. Zná svou sílu a přijímá svou slabost. Ví, že pokud je potřeba, umí vytáhnout všechny zbraně a bojovat jako muž, ale taky ví, že jejím soupeřem rozhodně není její partner! Díky tomu pak mohou ti dva společně vytvořit zdravý, smysluplný, jedinečný a naplňující vztah. Tam se totiž bourají tahle klišé a dogmata o silných ženách a slabých mužích.

Silná žena se bojí, že by muž mohl „vyhrát“, ona bude „zkrocená“ a ztratí svou sílu. Silná žena se opravdu bojí mužů, protože kdesi v hloubce ví, že muži jsou v některých ohledech silnější než ona. Silná žena se bojí, že někdo přijde na to, že kdesi v hloubce jí samotné se ukrývá vystrašená malá dívenka, která se všeho bojí a myslí si, že život je neustálý boj. Tahle „silná žena“ se totiž bojí jedné své části – SLABOSTI, ano, ona se bojí být slabá! A tak si obleče „brnění“ a všem jasně dává najevo, že ONA je ta silná!

Ale kdy se silná žena stává moudrou? Právě když si dovolí být slabou a to s tím, že se nevzdá své vlastní síly. Když si uvědomí, že ani vztah a ani život nemusí být neustálý boj. Když dovolí muži, aby ji chránil a pečoval o ni, aby byl někdy silnější než ona. Když si uvědomí, že existují i jiné cesty jak nechat muže „vyrůst“, než se před ním ponižovat. Když muži dovolí, aby vedl, ale zároveň mu dovolí, aby dělal chyby. Zkrátka moudrá žena ví, že dokáže být silná i slabá zároveň a to samé ví o svém muži. I on někdy potřebuje odpočívat a chce vědět, že to jeho žena zvládne a dokáže se postarat nejen o sebe, ale i o něj, když je někdy vyčerpaný a potřebuje pauzu. A zároveň ví, že muž miluje, že ho jeho žena potřebuje, obdivuje, touží po jeho přítomnosti, věří mu a dokáže mu naslouchat. Muži zkrátka milují moudré ženy a v jejich přítomnosti se cítí jako muži s velkým M.

Naše silná žena si často říká rebelka a myslí si, že musí být sama, protože se ještě nenarodil muž, který „by na ni měl“.

Tyhle rebelky jsou často takové zakleté princezničky, které často potají po nocích pláčou do polštáře a kdesi v hloubce své duše touží po tom, aby je konečně někdo vysvobodil z jejich zakletého království. Některé zůstávají navěky spát jako Šípkové Růženky a nikdy jim nedojde, že pokud budou spát v brnění a pod maskou „silné ženy“, jejich princ je prostě nemá šanci najít. Budou neustále čekat na záchranu, která nepřijde a svou pózou většinu mužů odradí hned na začátku. Budou stále silné a stále samy… BOHUŽEL.

S láskou Hanka, ta, která kdysi dávno také byla jen silnou ženou (rebelkou) a nebo jen slabou ženou (princeznou). Zná už obě a ví, že jsou to jen dvě tváře (masky) jedné, nevyzrálé a nedospělé ženy. Ta dospělá a moudrá Hanka přijímá a miluje obě, udržuje je v harmonii a ráda vám o nich poví víc. Laskavá fúrie se blíží ;)